Věda a výzkum

Publikační činnost

Kompletní informace o všech publikacích členů a doktorandů Katedry světové ekonomiky jsou v databázi Publikační činnosti VŠE (PC VŠE).

  • Publikační činnost

Vědecké projekty

Katedra mezinárodních ekonomických vztahů se zapojuje do řady vědecko-výzkumných aktivit. K nejvýznamnějším patří zpracování grantových projektů (do roku 2020 jako Katedra světové ekonomiky), organizace diskuzních seminářů, mezinárodních konferencí a zapojení do mezinárodních vědecko-výzkumných sítí. Řada zaměstnanců bývalé Katedry světové ekonomiky byla zapojena do řešení výzkumného záměru Fakulty mezinárodních vztahů.

Naši lidé působí ve vědeckých centrech Fakulty mezinárondích vztahů:

Nové granty GA ČR od roku 2023:

Digitalization of the public sector: effects on growth and innovation of domestic IT sectors

Digitalization of the public sector: effects on growth and innovation of domestic IT sectors

  • Smaranda Pantea, Ph.D. (VSE)
  • Nadzeya Laurentsyeva (LMU), Ph.D.
  • Cristina Prochazková Ilinitchi (VSE), Ph.D.
  • Ayaz Zeynalov, Ph.D. (VSE)

The aims of the study are to provide insights into how demand shapes firm growth and innovation in high-tech sectors and on the effectiveness of public procurement as an industrial policy for supporting the development of the IT sectors in the EU, with a focus on CEE countries.

This project proposes three related studies on the effects of digitalization of public
administration on the development of the domestic IT sectors in the EU, with a focus on the Central and Eastern Europe (CEE). The first study estimates the effect of the demand from public sector on the development of national IT sectors in the EU, using sector level data on the size and innovation of IT sectors from Eurostat and aggregate indicators on public procurement for software and IT services from Tender Electronics Daily (TED) and two-way fixed effects methods. The second study estimates firm level effects of winning IT-related tenders on firm growth in the Czech Republic using tender level data from TED dataset and national sources, firm level data from Amadeus and regression discontinuity design methods. The third study estimates the effects of winning public tenders on firm growth and innovation in 10 CEE countries using propensity score matching and difference-in-difference methods and firm level data from TED and Amadeus, complemented with project level data from GitHub.

  • Project number: 23-06213S
  • 3 years
Weathering Corporate Bankruptcy: The Role of Discipline Effect

Weathering Corporate Bankruptcy: The Role of Discipline Effect

  • Ayaz Zeynalov, Ph.D., Department of International Economic Relations
  • Prof. Mehmet Ugur from the University of Greenwich

This research project aims to address this oversight by drawing on agency theory, which demonstrates that the causal effects of leverage and competition on corporate bankruptcy are due to the extent to which they mitigate or exacerbate agency conflicts.

Does leverage or product-market competition increase or decrease corporate bankruptcy? We extend literature assessing that the effects on corporate bankruptcy hazard are non-monotonic in a cross-section of firms with different leverage levels and product-market competition. The causal mechanism is due to the balance between discipline vs. agency-cost effects. We demonstrate that corporate bankruptcy is essentially a managerial effort problem that can be mitigated by choosing the optimal level of debt given the level of product-market competition.

We aim to show that the optimal level of leverage that minimizes the firm’s bankruptcy risk is higher (lower) in less (more) competitive industries. We will extend our research on the impacts of current non-financial external shock on corporate bankruptcy, considering pandemics lockdown and the current war. We will match and compare samples of surviving and nonsurviving firms to discover patterns of difference between these two groups.

  • Project number: 23-05769S
  • 3 years

Granty národního významu

2023: Motivace Čechů pro kariéru v institucích EU

2023: Motivace Čechů pro kariéru v institucích EU

Primárním cílem výzkumu je zjistit motivaci (včetně faktorů, které tuto motivaci ovlivňují) vybraných cílových skupin Čechů, kteří se ucházejí či by se potenciálně mohli ucházet o práci v institucích EU. Součástí výzkumu budou také zjištění o tom, jaké mají vybrané cílové skupiny povědomí o možnostech kariéry v institucích EU, či o jednotlivých informačních kanálech, a rovněž jaké jsou jejich preference v komunikaci této agendy. Analýza se v rámci navrhovaného řešení dále zaměří na obecnou dostupnost, kvalitu a úplnost informací o možnostech kariéry v EU obecně.

Řešitelský tým za VŠE v Praze: 

  • doc. Mgr. Ing. Radka Druláková, Ph.D. – hlavní řešitel
  • doc. JUDr. Nicole Grmelová, Ph.D., FMV KPEP
  • doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D., FMV KMEV
  • Mgr. Ing. Kateřina Kočí, Ph.D., FMV KMSD
  • Mgr. Jarolím Antal, Ph.D., FMV KMEV
  • Mgr. Ing. Petr Tomčiak, FMV KPEP
  • doc. Ing. Michaela Staníčková, Ph.D., KMEV EkF VŠB-TUO
  • Ing. Lukáš Melecký, Ph.D., KMEV EkF VŠB-TUO
2022: Regionální rozměr komunikace předsednictví a spolupráce se školami

2022: Regionální rozměr komunikace předsednictví a spolupráce se školami

Řešení projektu předpokládá propojení unikátního průzkumu veřejného mínění v tematice evropských záležitostí ve vztahu k regionům úrovně NUTS 3 (tj. v případě ČR krajů), a to s ohledem na jejich specifika (mediální, komunikační, tematická) s hlubší analýzou na úrovni různých skupin obyvatel a zapojením různých aktérů a celkového mediálního a komunikačního prostředí. Výstupem bude několik dílčích analýz, které se stanou součástí výzkumné zprávy, doporučení pro komunikační strategii (včetně specifik jednotlivých krajů a témat, aktérů a vhodných nástrojů) a vzdělávacích modulů, které budou upraveny pro různé skupiny obyvatel (ZŠ, SŠ, VŠ a veřejnost).

Řešitelský tým za VŠE:

  • Mgr. Ing. Kateřina Kočí, Ph.D., FMV KMSD – hlavní řešitel
  • doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D., FMV KMEV
  • Mgr. Jarolím Antal, Ph.D., FMV KMEV
  • Mgr. Ing. Daniel Houska, Ph.D., FMV KPEP
  • Ing. Zdeněk Vondra, Ph.D., FIS KME
2021: Předsednické trio v Radě EU: co lze očekávat od našich partnerů?

2021: Předsednické trio v Radě EU: co lze očekávat od našich partnerů?

Hlavním cílem je zjištění, jaký obsah předsednického programu nadcházejícího tria FR-CZ-SE by patřičně reflektoval (předběžné) národní priority (popř. prioritní oblasti) předsednictví příslušných zemí, a to s ohledem na doporučení, která z toho plynou pro ČR při vyjednávání společného programu. Dílčími cíli tedy jsou: předběžná identifikace hlavních národních priorit jednotlivých členů předsednického tria a možných vyjednávacích pozic; identifikace možných společných oblastí, na které by bylo vhodné se zaměřit v přípravě společného předsednického programu tria (a zároveň představení kontroverzních oblastí, kterým by bylo vhodné se vyhnout); vytvoření přehledu pozic ostatních členů tria k oblastem, které lze předpokládat jako priority ČR (identifikace “třecích ploch” a oblastí možné spolupráce).

Řešitelský tým:
doc. Ing. Mgr. Radka Druláková, Ph.D., KMSD, hlavní řešitel
doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D., KMEV
Mgr. Ing. Kateřina Kočí, Ph.D., KMSD
Mgr. Jarolím Antal, Ph.D., KMEV
doc. Ing. Michaela Staníčková, Ph.D., KMEV EkF VŠB-TUO
Ing. Lukáš Melecký, Ph.D., KMEV EkF VŠB-TU

2021 – 2023: Vítězové a poražení: Komu prospívá působení České národní banky? Heterogenní dopad měnové politiky na firmy a na domácnosti (GA ČR)

2021 – 2023: Vítězové a poražení: Komu prospívá působení České národní banky? Heterogenní dopad měnové politiky na firmy a na domácnosti (GA ČR)

PhDr. Mgr. Jakub Matějů, M.A., Ph.D., Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů

Vedoucím projektu je Jakub Matějů (VŠE, ČNB), mezi další členy patří Monika Junicke (VŠE, UNRR), Haroon Mumtaz (Queen Mary, University of London) a Angeliki Theophilopoulou (Brunel University London). Tato studie má dva cíle, a to ukázat, jak různé firmy těží z měnové politiky a jak to ovlivňuje jejich rozhodnutí a odhalit, jak měnová expanze ovlivňuje nerovnost příjmů z práce.

Česká národní banka (ČNB) aktivně využívá jak konvenční, tak nekonvenční nástroje měnové politiky, z nichž některé firmy a domácnosti těží více než jiné. Protože se literatura obvykle zaměřuje na vliv měnové politiky na agregáty a na velké ekonomiky, identifikujeme značnou znalostní mezeru ve měření heterogenního dopadu měnové politiky v malé otevřené ekonomice. Jedinečnou příležitost k vyplnění této mezery poskytuje kurzový závazek ČNB vůči euru a série významných změn úrokových sazeb, které jej doprovázely. Na jedné straně nám individuální data na úrovni podniků umožní zkoumat, zda exportně orientované firmy těžily z expanzivní politiky více z hlediska příjmů, přidané hodnoty nebo zisku; a jak tato politika ovlivnila podnikový nábor zaměstnanců či investiční rozhodnutí. Na druhé straně pomocí jedinečných individuálních dat o mzdách můžeme identifikovat distribuční dopady měnové politiky na pracovní příjmy jednotlivých domácností, a tak zkoumat, do jaké míry měnové politiky šoky ovlivňují nerovnost mzdových příjmů.

2020: Výzkum dopadů poklesu cen ropy na producentské státy v sousedství EU (TAČR)

2020: Výzkum dopadů poklesu cen ropy na producentské státy v sousedství EU (TAČR)

Cílem řešení projektu bude identifikace pravděpodobných politických, ekonomických, případně sociálních dopadů vývoje trhu s ropou (resp. poklesu ceny ropy) na ekonomiky těch států v okolí EU, které jsou závislé na vývozu energetických surovin na evropský kontinent.

S ohledem na specifické potřeby české zahraniční politiky bude důraz kladen zejména klíčové regiony Blízkého východu a severní Afriky (MENA), Ruské federace a Střední Asii. Podrobnější analýza bude provedena pro Ruskou federaci a Ázerbájdžán, jakožto hlavní partnery České republiky v dovozu ropy, jejichž (ne)stabilita má současně signifikantní dopady na evropský kontinent.

Z časového hlediska budu sledovány primárně důsledky poklesu ceny ropy v roce 2020, způsobené dvěma významnými silami: cenovou válkou mezi Ruskem a Saúdskou Arábií na straně nabídky a prudkým globálním ekonomickým poklesem vyvolaným mimo jiné pandemií COVID-19 na straně poptávky.

2020: Nastavení koordinačního mechanismu v rámci předsednictví v Radě EU: přípravy a průběh z pohledu vybraných členských států, získané zkušenosti a doporučení pro CZ PRES 2022 (TAČR)

2020: Nastavení koordinačního mechanismu v rámci předsednictví v Radě EU: přípravy a průběh z pohledu vybraných členských států, získané zkušenosti a doporučení pro CZ PRES 2022 (TAČR)

Cílem projektu je na základě analýzy existujících studií a literatury a provedení tří typů strukturovaných rozhovorů (aktéři předsednictví v rámci ČR, Stálého zastoupení ČR instituce EU v Bruselu a stálé mise v Ženevě, stále mise jiných státůsestavení vhodných scénářů organizační a koordinační stránky českého předsednictví (vycházející z různých modelů či jejich kombinací)které bude odrážet pozitivní i negativní zkušenosti průběhu předsednictví srovnatelných členských států EUa to s ohledem na očekávané cíle, agendu, hospodářskou efektivnost, rizika a potenciál průběhu českého předsednictví. Řešení bude zároveň reflektovat i jednotlivé fáze předsednictví, s důrazem na jeho přípravu, výkon i návrat do původního stavu. 

Řešitelský tým:

  • doc. Ing. Mgr. Radka Druláková, Ph.D., SMS JM, hlavní řešitel
  • doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D., KSE
  • Mgr. Ing. Kateřina Kočí, Ph.D., SMS JM
  • Mgr. Jarolím Antal, KSE
  • doc. JUDr. Nicole Grmelová, Ph.D., KPEP
  • Ing. Zbyněk Dubský, Ph.D., SMS JM
  • Ing. Josef Bič, Ph.D., SMS JM
  • Ing. Jana Hovorková, Ph.D., SMS JM
  • Ing. Eva Grebe, KSE
  • Ing. Jana Stehlíková, SMS JM
2019 – 2021: Kvalita dovozů v závislosti na ekonomické vyspělosti dovážející země (GAČR)

2019 – 2021: Kvalita dovozů v závislosti na ekonomické vyspělosti dovážející země (GAČR)

Jedním z ústředních bodů soudobé teorie mezinárodního obchodu je otázka vztahu kvality dováženého zboží a ekonomické vyspělosti dovážející země. Empirické verifikace v této oblasti jsou však do značné míry kontroverzní, a to zejména s ohledem na obtížné vymezení tzv. obchodovatelnosti statků. Cílem projektu je proto metodologicky i empiricky přispět k řešení tohoto problému.

doc. Vincenzo Merella, Ph.D., MSc  I  2019-2021  I  19-16764S

2019 – 2020: Zacílení investiční podpory v ČR s ohledem na předpokládané dopady technologických změn (TAČR)

2019 – 2020: Zacílení investiční podpory v ČR s ohledem na předpokládané dopady technologických změn (TAČR)

Cílem projektu je nastavení veřejné podpory (investičních pobídek) prioritních odvětví v ČR s ohledem na předpokládané dopady technologických změn (4. průmyslová revoluce). Prioritní odvětví budou ověřována a aktualizována prostřednictvím primárního interdisciplinárního výzkumu, mapujícího očekávané technologické změny (automatizace, robotizace), jejich zohlednění ve strategii firem a dopady na trh práce. Na základě toho budou formulována doporučení pro podporu investic do perspektivních odvětví ve smyslu tzv. smart specializace (RIS3). Aktualizovaná investiční strategie přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti českého průmyslu s využitím dostupného lidského kapitálu.

Řešitelský tým:

  • doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D., KSE, hlavní řešitel
  • doc. Ing. Martina Jiránková, Ph.D., KSE
  • doc. Ing. Zuzana Stuchlíková, Ph.D., KSE
  • doc. Mgr. Jana Vlčková, Ph.D., KSE
  • Mgr. Jarolím Antal, Ph.D., KSE
  • Ing. Ondřej Sankot, KSE
  • Ing. Cristina Procházková Ilinitchi, Ph.D., KSE
  • Ing. Tereza De Castro, Ph.D., KSE
  • Ing. Radek Čajka, Ph.D., KMO
  • Ing. Eva Křenková, Ph.D., KMO
  • Ing. Josef Bič, Ph.D., KSE
  • Ing. Květa Olšanová, Ph.D., KMO

Výzkumnou a publikační činnost provádí Katedra mezinárodních ekonomických vztahů také v rámci specializovaných zakázek pro firmy. V roce 2015 jsme zpracovali komplexní studii Vliv trhu práce na ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost České republiky pro Škoda Auto, a.s. V současné době provádíme tržní analýzy a analýzy zapojení do globálních hodnotových řetězců na základě konkrétních poptávek firem.

Mezinárodní projekty

2019: Effects of Industry 4.0 on FDI in the Visegrád countries (Visegrad Fund)

2019: Effects of Industry 4.0 on FDI in the Visegrád countries (Visegrad Fund)

  • doc. Mgr. Jana Vlčková, Ph.D.
  • Ing. Josef Bič, Ph.D.

Projekt je zaměřen na protichůdné názory, argumenty a politiky ve prospěch a proti PZI v zemích V4. Konkrétním cílem projektu je zhodnotit přínosy a nevýhody PZI ve V4 a roli zahraničního kapitálu v rozvoji regionu. Dále budou formulována doporučení, jak nastavit budoucí politiku vůči přímým zahraničním investicím, pokud jde o přilákání a udržení nejužitečnějších typů těchto investic s ohledem na technologické trendy.

Partnerská pracoviště:

  • Akademia Finansów i Biznesu, Vistula University, Polsko (Grantee)
  • Centre for Economic and Regional Studies HAS, Maďarsko
  • Vysoká škola manažmentu v Trenčíně, Slovensko
2015: How to benefit from Global Value Chains? – Implications for the V4 Countries (Visegrad Fund)

2015: How to benefit from Global Value Chains? – Implications for the V4 Countries (Visegrad Fund)

  • Mgr. Jarolím Antal, Ph.D., Centrum evropských studií a Katedra světové ekonomiky
  • Mgr. Jana Vlčková, Ph.D., Katedra světové ekonomiky
  • Ing. Tereza De Castro, Ph.D., Katedra světové ekonomiky

2015: Mutual Relations between the Republic of Korea and V4 Countries in trade and investment (Visegrad Fund)

2015: Mutual Relations between the Republic of Korea and V4 Countries in trade and investment (Visegrad Fund)

  • doc. Ing. Martina Jiránková, Ph.D., Katedra světové ekonomiky
  • doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D, Katedra světové ekonomiky
  • Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., Katedra mezinárodního obchodu
  • Ing. Ondřej Sankot, interní doktorand, Katedra světové ekonomiky

Výzkumný záměr FMV

Interní grantové projekty